Dvojí život jedné strany

Česko, 2021, 2 x 52 min

Režie: Tereza Bernátková
Scénář: Vít PoláčekTereza Bernátková

Premiéra: 10. – 17. 5. 2021 na ČT2

Počátkem 20. let 20. století došlo v sociální demokracii k hluboké vnitřní krizi, která vyvrcholila rozkolem strany. Představitelé radikálního levicového křídla se odtrhli a na sjezdu konaném 14. – 16. května 1921 založili Komunistickou stranu Československa. Letos je to 100 let. Za tu dobu už víme, že sen o sociálně spravedlivém světě rovných šancí pro všechny se nesplnil ani v naší zemi, ani v žádné jiné, kde se komunistům podařilo dostat k moci. Jak napsal Karel Čapek ve své stati Proč nejsem komunistou už v roce 1924: „Převraťte společnost čímkoli navrch; chudí padnou zase ke dnu a nanejvýše k nim přibudou jiní.“ A dále: „Poslední slovo komunismu je vládnout, nikoli zachraňovat, jeho velikým heslem je moc a nikoli pomoc.“

Od samého počátku byla KSČ antisystémovou, nesamostatnou stranou řízenou z Moskvy. Netajila se usilováním o svržení parlamentně demokratického systému a prosazením svých extremistických programových tezí za cenu nesmiřitelného třídního boje a nelítostného vypořádání se s odpůrci. Jak se stalo, že přesto oslovila nemalou část společnosti, která v ní spatřovala naději na šťastnější budoucnost? Jak dokázala rozbít demokracii a nastolit totalitu? Dvoudílný film popisuje v historických souvislostech cestu československých komunistů k moci od roku 1921 a vývoj strany během diktatury v letech 1948 – 1989.

| |

Další recenze na film

13 minut potvrzuje talent Víta Klusáka jako mistrného obchodníka s deštěm

Stejně tak 13 minut je ve svém jádru banální varovné video. Množstvím filmařských kliček a triků je však dílo povýšeno.

Zločiny Velké Prahy chtějí „bourat ideál první republiky“, zatím z něj spíš těží

První epizoda pracuje sice s charaktery  nebohých chudáků na pokraji žebroty, ale formálně je uhlazenější než napomádovaný knír inspektora Budíka.