Skleněný pokoj

Česko, Slovensko, 104 min, 2019
Režie: Julius Ševčík
Sécnář: Andrew Shaw
Hrají: Carice Van Houten, Hanna Alström, Karel Roden, Roland Møller, Claes Bang, Alexandra Borbély, Karel Dobrý, Zuzana Fialová

Premiéra: 14. 3. 2019
Distribuce: Bioscop

Synopse: Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti.

Rodinný život, jaký si Liesel vysnila, prostoupený světlem a klidem průzračného prostoru, naplněný láskou a umocněný vztahem s nerozlučnou přítelkyní Hanou, však netrvá dlouho. Viktor je Žid, a Evropu čím dál víc zahaluje stín nacismu. Rodina se připravuje na odchod do exilu. Další ranou je pro Liesel bolestné zjištění, že Viktor má poměr s mladou ženou Katou, jíž jako válečné uprchlici poskytli ve svém domě azyl. Liesel se silněji upíná k Haně. Zatímco ona je ve svých citech rezervovaná, Hana je volnomyšlenkářka, která si ráda užívá všeho šťavnatého, co život přináší. A přestože Liesel cítí, že za jejich přátelstvím klíčí něco víc, brání se dát tomu průchod. V panice a zmatku, které provázejí německou invazi, Landauerovi za dramatických okolností prchají z Československa. Vila však zůstává a její příběh pokračuje.

Trailer:

Recenze a rozhovory

Ševčíkův Skleněný pokoj se rozpadá na melodramatické střepy

Skleněný pokoj působí jako celovečerní sestřih několikadílného seriálu.

Film Skleněný pokoj není evropskou událostí, ale zločinem na knižní předloze

Je až ironické, že to málo, co z knihy nebylo vyškrtnuto, je změněno takřka k nesmyslnosti.

Kvalitní obsazení, kostýmy i výprava nejsou vším. Skleněný pokoj je bez života

Román Simona Mawera Skleněný pokoj, inspirovaný osudy majitelů vily Tugendhat, slavil světový úspěch. Jeho filmová adaptace budí rozpaky.

Skleněný pokoj je poloviční film. Chybí mu základní děj i emoce

Není tam akce, není extra erotický, je hrozně jemný a na základě jemnosti vás má přitáhnout k něčemu většímu, jako jsou dějiny nebo historie postav.

Ornament je zločin. Skleněný pokoj se nedokáže opřít o žádnou nosnou zeď

Skleněný pokoj není účelný, nýbrž chudý. To málo, co nabízí, tedy exaltovanou křeč instantních vášní a afektů, opakuje znovu a znovu, jen z jiných úhlů.

Vila Tugendhat je ve filmu Skleněný pokoj Julia Ševčíka němým svědkem úpadku kdysi výrazného tvůrce

Namísto provokativní romance však vzniklo jen zmatečné a emocionálně strádající melodrama.

Skleněný pokoj. Chladnější než sklo a ocel vily Tugendhat

Z filmu čiší chlad, divák je jen nezúčastněným pozorovatelem a vila ho nakonec zajímá mnohem víc než živí lidé.

Láska, sex a trápení ve funkcionalistické vile. Skleněný pokoj je krásný, emočně prázdný snímek

Skleněný pokoj je přitom skutečně líbivá podívaná, obzvláště pro oči.