Michal David – žít tak, jak se má

Česko, 2020, 80 min

Režie: Jindřich Procházka
Scénář: Marek Dohnal, Jindřich Procházka
Vystupují:  Michal David, Lou Fanánek Hagen, Marcela Davidová, Rudy Linka, Karel Vágner, Sagvan Tofi, Monika Absolonová a další

Premiéra: 20. 3. 2021 na ČT1

Michal David, pravým jménem Vladimír Štancl, chlapec s napůl cirkusáckým a napůl buržoazním původem, vyrůstal v pražské Krči sám s maminkou kabaretní tanečnicí a bez tatínka emigranta. Hudební talent v něm v jeho osmi letech objevila matka představená v klášterní škole poblíž Milána, kde malý Vladimír strávil dva roky během matčina uměleckého turné po Itálii. Po návratu do Československa dostali Štanclovi od příbuzných darem klavír a o tom, co z Vladimíra jednou bude, bylo rozhodnuto. V pubertě hrál v jazzových a rockových kapelách a na konzervatoři kromě hry na piano studoval skladbu. Osudovým dnem pro jeho profesní dráhu bylo vystoupení jeho amatérské skupiny „Čtyři“ na Pražských jazzových dnech v roce 1976, kde kapelu porota ocenila titulem Talent roku. Z kariéry uznávaného jazzového pianisty ale sešlo dřív, než vůbec začala, jelikož v tentýž den a na stejném místě dostal nabídku od skupiny Kroky Františka Janečka. Tehdy se začalo jeho přání – živit se muzikou – měnit ze snu ve skutečnost.

 

Recenze a rozhovory

Ještě přímočařejší než Michal David sám je film o něm

V režii Jindřicha Procházky se snímek odvíjí podle tradiční metody medailonků „ode všeho trochu, nic do hloubky“.

Pragmatický cynismus. Jak dopadl televizní portrét Michala Davida

Oslavou této kariéry (a tou portrét k šedesátinám Michala Davida rozhodně je) se dostává dalšího pardonu principu, který na sklonku socialismu zamořil společnost.  

Michal David si žil a žije dobře. Ale jak jsme tu žili my

Davidův profil má zcela jiný zásadní problém, než je opulentní vila na Tenerife: ztrátu historické paměti a relativizaci normalizace.