Nic jako dřív. Mladí Češi hrají sami sebe ve snímku na pomezí žánrů

Proč hloupý a vulgární fotbalista Lavi diváky tolik táhne? A co jeho úspěchu nahrává? Ví filmový kritik Pavel Sladký.

Vyšehrad: Fylm je určitě hodně fajn v tom, že na rozdíl od většiny současných tuzemských komedií dostaneme příležitost se upřímně zasmát o hodně víc než třikrát.

Komedie s „hovadným“ humorem.

Jedná se primárně o bláznivou řachandu bez vyšších ambicí, jakých Hollywood každý rok vysype nejméně tucet.

Pokračování online „serjálu“ staví na rychlém střihu, nápadité postprodukci a prověřených vtípcích mládeži nepřístupných hollywoodských komedií.

Lavi je nejen génius a dylina, ale řítí se kiny jako lavina, slovy hitového ústředního songu snímku Vyšehrad: Fylm.

Pro běžné, nefotbalové publikum Vyšehrad tak úplně není.

Ke cti tvůrcům budiž řečeno, že si dobře uvědomovali rozdíl mezi skeči, z nichž byl složen původní seriál, a celovečerním hraným filmem.

Vyšehrad: Fylm je záživnější, protože vypravěčsky ucelenější než jeho střihový předchůdce Vyšehrad: Seryjál, což byl pouhý reklamní trik, jak prodat události minulé a vyladit zvědavost.

Vyšehrad: Fylm je nekorektní až hrůza. Ale zároveň lze předpokládat, že to bude právě tenhle film, kterému se podaří přitáhnout diváky zpátky do kin.

Většina kladů Vyšehradu stojí na podání. Jakub Štáfek má dar fungovat před kamerou a trefit i průměrný vtípek s patřičným načasováním.

Vyšehrad: Fylm stěží drží pohromadě a postava Laviho nezískala žádný nový rozměr. Fanoušci ale určitě budou mít radost.

Fotbalová taškařice se nevyhýbá sprostotě a lidovosti nejhrubšího zrna. Ale dělá to dostatečně suverénně a uvědoměle.

„Inspirovali jsme se komediemi z 90. let i tvorbou Bena Stillera a Sachy Barona Cohena,“ říká Jakub Štáfek.

„Téma nás všechny baví a víme o něm hodně, protože fotbalu rozumí každý, to je jasné,“ říká Jakub Prachař.

Filmový Vyšehrad vznikal dva roky. I díky tomu by měl nabídnout o něco dospělejší podívanou.

Zdá se, že evropský filmový průmysl se navzdory další tragédii v podobě války pomalu vrací na úroveň časů, kdy jsme se měli o poznání lépe.