Na dobré časy v lámání stereotypů?

A samotný film po tomto plot pointu nabere po nemastné neslané expozici na zajímavosti.

Stála za filmovým projektem Její tělo opravdu fascinace reálným příběhem? Nebyla to spíš fascinace dráždivým zákulisím pornoprůmyslu?

Její tělo se nakonec spokojí jen s málem. Nepomáhá, že vypadá jak chudá epizoda televizního seriálu.

Přestože možná Její tělo mírně selhává pod vlastní vahou, vyplatí se dát filmu šanci i vyhlížet další práci Císařovské.

Film při rekapitulování biografických údajů tak trochu bojuje s hledáním vhodného jednotícího tématu.

Tak dlouho filmařky přemýšlely, co všechno do svého díla nedat, až je výsledek poněkud rozpačitý.

Výsledný tvar je navzdory atraktivitě tématu tak odtažitý, že diváka neodměňuje emočně ani myšlenkově a zůstává jen prázdnou skořápkou.

Jako by původní dokumentární profese limitovaly Natálii Císařovskou v možnosti dát postavám vypjatější emoce adekvátní dramatu.

Císařovská představuje režijně vcelku zdařilý debut, na němž jsou sice velmi patrné její dokumentaristické zkušenosti.

Film nabízí solidní dokumentární vhled do obou prostředí a vyhýbá se laciné senzaci. Nemá ji ale tak docela čím nahradit.

Je to trochu ten film, kde vám stačí znát synopsi, protože mnoho dalšího nenabídne.

Andrea Absolonová prožila tři/čtyři zajímavé/osudové události, tento film nás o nich adekvátním způsobem informuje.

Germani často hraje výrazné hrdinky s vlastním názorem – vedle Jejího těla třeba v dramatu Světlonoc nebo ve dvojici snímků Princezna zakletá v čase.

Natálie Císařovská nahlíží život Absolonové a propojuje jeho části prostřednictvím témat jako je svoboda zacházet s vlastním tělem.

Debutující režisérka Natálie Císařovská natočila životopis, jehož neochota vynášet morální soudy mnohé provokuje. 

Je jí teprve sedmadvacet let, ale už je z ní výrazná herečka.