Přes prsty. Vtipy dobré, ale film ne

Brutální vedro dokazuje, že není potřeba nákladných sci-fi kulis, abychom dali pocítit, jaký může být svět budoucnosti.

Tato sci-fi road movie uchopuje apokalyptickou tematiku čistě z hlediska nejmladší generace.

Pekelná nuda i při stopáži 75 minut.

Podstatnější je, že ač všechno asi nedopadlo úplně podle představ, tenhle počin pořád baví. 

Zbraní a zároveň slabinou Hospodářského snímku je pak jistá ideová rozostřenost. 

Ten film je sympatický v tom, že je to takový neokázalý generační debut, jehož hrdinou je obyčejný mladý zevlák, který se dějem spíš potácí.

Já jsem to řetězení bizarních zážitků v specificky zapocené logice přijal.

S tím minimem, které tvůrci měli, dokázali postavit velmi koherentní svět.

Na mě to působilo jako studentský film. Nejvíc tam cením vystižení atmosféry.

Zatím jde o příjemné osvěžení, jehož hodnotu určí i to, čím na ně jeho tvůrce, doufejme, brzy naváže.

Film, který působí trochu jako školní cvičení na FAMU, ale zároveň i jako pokus vyjádřit obavy mladé generace ze světa, ve kterém žije.

Aktuální téma je v punkovém debutu Alberta Hospodářského zpracováno odvážně a neotřele, zároveň však i nestrukturovaně a zmateně.

Takže generační výpověď? Do jisté míry ano, nicméně základní půdorys zosobňuje modelová road movie.

Možná se jedná víc o „filmařský film“, tedy takový, který ocení předně lidé z oboru a někteří cinefilové. 

Je to film ze začátku léta, kdy jste zkysli ve vylidněném městě a loudáte se ulicemi.

 Ze snímku sálá letargie z nesnesitelného vedra, výtečně evokovaná dlouhými, záměrně ubíjejícími záběry.

Že film na toto velké téma nedává žádné jasné odpovědi a místo toho věnuje energii budování sugestivně upoceného ovzduší, je nakonec jedině dobře.

Studoval jsem na katedře dokumentu, všichni ke mně byli benevolentní a otevření. 

„Realita našeho světa ve mně sice vzbuzuje úzkost, ale zároveň je to realita v mnohém radostná a velmi pohodlná,“ říká Albert Hospodářský.

Hospodářský roli bloudícího Vincka napsal pro svého bratra Vincenta, o němž v prvním ročníku FAMU natáčel krátký dokument.

Důležité je o pocitu úzkosti mluvit, být otevřený a nestydět se ho sdílet a čelit mu, radí režisér snímku Brutální vedro Albert Hospodářský.

Na pražské FAMU vzniká něco, co má šanci překročit hranice republiky. Respektive už překračuje – a mnohem sebevědoměji a úspěšněji, než se tak děje u starší generace.