Rybanský přes jistou tonální a rytmickou rozladěnost znovu předvádí, že lze natočit divácky vstřícný film, aniž by bylo nutné rezignovat na estetické a myšlenkové nároky.
Je tam situační humor všeho druhu, ale zároveň i posmutnělost a melancholie. Mám jen problém, že jako by se tvůrci nemohli rozhodnout v míře stylizace.
Jakkoli to podle plakátu vypadá, že jde o tuctovou rodinnou řachandu, v pískovcových skalách se skrývá mistrná a zároveň vtipná analýza manželské stagnace.