Svoboda Martin

Prázdniny s Broučkem představují výjimečně snesitelnou českou rodinu. Topí se ale v lenosti

Ocenit lze ambici nabídnout komedii založenou na něčem jiném než na mezilidské agresi. Proč ale tvůrci nestrávili víc času nad scénářem?

Manželé Stodolovi nabízí portrét absolutního zla. Je to málo, nebo naopak moc?

Manželé Stodolovi nenabízí příběh s komplexně vykreslenými postavami. Jedná se o portrét jedné absolutně zlé a zvrácené postavy. 

Matka v trapu ukazuje životní krizi, která nebolí. Jenže happy end si je třeba zasloužit

Film, který neumí být ze života, ale nezvládá se ani zasnít. 

Láďu si zamilujete, i když je sériový vrah. Metoda Markovič: Hojer dokáže vtáhnout i děsit

Mrazivá kriminálka o jednom extrémním případu, v němž se odráží všechno zlo naší každodennosti.

Aristokratka vaří z vody. Vejdělkovi hrdinové nám kálí na hlavu, přesto jim máme fandit

Vejdělek pokračuje ve ztrátě i těch kvalit, které měly jeho rané filmy.

Adikts vás strhnou do rauše plného sexu a zadostiučinění. Počítejte s vedlejšími účinky

Na jednu stranu je vždycky dobře, když tenhle tým něco natočí, na druhou je trochu škoda, že svou energii vložil zrovna sem.

Její tělo se zvládá vyhnout démonizaci porna. Stejně jako jakékoli jiné emoci

Přestože možná Její tělo mírně selhává pod vlastní vahou, vyplatí se dát filmu šanci i vyhlížet další práci Císařovské.

Útok kyselinou nedal Martině jen novou tvář, ale i identitu. Dokumentu nejde upřít síla

Tvůrci se s těžkým tématem perou poměrně důstojně a zároveň nezapomínají jít vstříc publiku.

Slováci poslali na rozdíl od nás na Oscary světový film. Sugestivní Světloplachost vtahuje

Světloplachost má cit pro mezinárodně atraktivní námět, který zpracovává technicky precizním a svérázným způsobem.

Je spolustrůjcem války, nebo filantropem? Blixův česko-švédský portrét provokuje

Povedlo se natočit celkem působivé shrnutí irácké krize a najít postavu, která reprezentuje paradoxy doby.

Zmatení Pohani si pletou film a divadlo. České drama se topí v jinakosti ukrajinské kultury

Nesnesitelně strnulé překlopení divadelní hry na plátna bez jakéhokoliv ohledu na kinematografii, kulturní kontext.

Bratři se snaží tvářit neutrálně, i když mají o Mašínech jasno. Filmu by slušela upřímnost

Vše, co by mohlo vést ke kontroverzi, ve filmu chybí. I přes filmařské kvality díla je výsledek nudný, což je vážně obrovská škoda.

V kapitalistické prvorepublikové utopii Úsvitu se idyla rychle rozpadá

Film má v sobě materiál na to, aby iritoval snad každý segment publika, přesto je možné v něm najít i tvůrčí radost a zápal.

Němá tajemství jsou životní výkon Plodkové. Uvěříme jí ztrápenou duši i vražedkyni

Výsledný dojem, snad až na natažený konec, zůstává vcelku podnětný.

KVIFF: Brutální vedro je nejsvéráznější letošní český film. Při sledování propotíte vlastní triko

Možná se jedná víc o „filmařský film“, tedy takový, který ocení předně lidé z oboru a někteří cinefilové. 

Kazma skutečně přepsal dějiny. Celovečerní ONEMANSHOW je nejfádnější film všech dob

Jedná se o povrchní a ve všech slova smyslech fádní loupežní komedii, jež okolo sebe hodně máchá rukama.

Normalizační kult Chalupářů žije s pamětníky. Jejich propaganda má kus autenticity

Civí na nás absolutní hodnotové, politické a obecně dějinné prázdno a z nich vyplývající nekonečná bezstarostnost.

Bartoškova záhadná absence je nakonec nejlepší částí Matematiky zločinu

Kdyby se Matematika zločinu dokázala soustředit na své silné stránky, mohlo by jít o jeden z pořadů roku. Takto tvůrci zůstávají v půli cesty.

Hybnerová v režijním debutu Můžem i s mužem demonstruje nepochopení filmového média

Je potřeba víc než nacpat herečky do bytu a zaplatit si obstojného kameramana, tato komedie by vyžadovala důsledně přepsat. 

KVIFF: Jestli se nestane příští kultovní českou komedií Přišla v noci, tak už nic

Pár nedostatků bledne proti tomu, co se podařilo: nabídnout film, který srozumitelným a vtipným způsobem představuje snahu soužít v dospělosti s vlastním rodičem.

Česká Electra oscarové režisérky je strhující noční můrou o výzvách, jimž ženy čelily a čelí

Přesně tohle potřebujeme! Ambiciózní vizi talentované autorky a schopného týmu, která konečně získala prostředky potřebné na realizaci svých plánů.

#MeToo drama Pět let opakuje chyby předchůdců, byť ČT myslí na mladé

Největší klad celého projektu spočívá v tom, že demonstruje, jak nejasná může být hranice souhlasu pro někoho s věkem, vzděláním a podnapilostí maturanta.

Za vším hledej ženu je asi tak přesvědčivé, jako že žena pod padesát slintá po Vašutovi

Další z nekonečné řady českých komedií o špatných lidech, jejichž potřebám se přizpůsobuje celý svět.

Bartošová jako oběť, která nakonec získá, co chce. Iveta z Voya rozdělí publikum

Druhá Iveta napravuje některé nedostatky první řady, jiné prohlubuje. Přesto se pořád jedná o jednu ze zajímavějších věcí, co v prostředí české serializované tvorby vznikají.

Volha dělá důslednou tečku za ideou normalizačního Švejka a vyčuraného přežívání

Jedná se o skvělou charakterovou studii, která sem tam doplácí na pár tvůrčích kompromisů, jinak je však překvapivě ostrá a trefná.

Klusák se ve Velkém nic ohlíží za koronavirem se sobě nezvyklou empatií. Nový přístup mu sedne jen zčásti

Snímek ale ve svém módu observace působí trochu nejistě. Klusák není filmař s citem pro každodennost, hledá výjimky a extrémy. 

Thriller Zatmění se Štáfkem mísí komedii, akci a thriller, ale výsledek spíš bolí

Tenhle film chce být „rádoby“ opravdu téměř vším. Bohužel ale ne ve smyslu vzrušujícího a podvratného žánrového mixu.

Úmorný Docent je vším, co nepotřebujeme od České televize. Takhle nevypadá veřejná služba, ale čistá komerce. A ještě špatná

Docent je dokonalou ukázkou prázdného produktu, jehož jediným smyslem je nahnat čísla sledovanosti.

Ze sériového vraha bílým spasitelem. Mesiášský komplex Tomáše Magnuska ve čtvrtých Bastardech dosáhl vrcholu

Patologické neumětelství Tomáše Magnuska mělo ale nyní možnost deset let zrát a dobrat se čtvrtým dílem s podtitulem Reparát úplně nové dimenze.

Slabina českých romcomů je pořád stejná. Nikdo se v nich nemá rád

Romantická komedie Ostrov není totální průšvih. Největšího nešvaru domácích romcomů se ale nezbaví.

Experimentální film o děsivém masakru v Jonestownu bude pokoušet vaši trpělivost. Odměna ale stojí za to

Jan Bušta celý fenomén rozebírá na součástky. Ne že by nám vysvětloval, jak to tedy bylo, pobízí nás ale k vlastnímu zamyšlení.

Král Šumavy opět hlídá hranice. Příběh je tentokrát odvyprávěný „správně“, má ale čím zaujmout?

Příběh je vystavěný tím nejočekávatelnějším možným způsobem, který nejenže nenabízí ideologický konflikt, ale ani žádný jiný.

Tvůrce Mostu! a Okresního přeboru přichází s křupanskou road movie. Sympatizovat s hrdiny Grand Prix není snadné

Grand Prix se odehrává v rovině zvýšené nadsázky, její úroveň je ale nečitelná.

Vítěz Jihlavy představuje dalšího zapomenutého českého hudebního génia. KaprKód si hraje s historií i svým žánrem

KaprKód je poněkud těžký kus, který osloví spíš zkušenější publikum, jež ocení žánrovou subverzi.

Vojtěch Dyk se nám možná rozpadá před očima, životopis zapomenutého hudebního génia ale drží pohromadě

Vším, co nám Il Boemo neříká, co nedělá a kde nechává až provokativně nezaplněná místa, nás nutí, abychom to vše dokončili sami od sebe.

Cirkus Maximum je ukázkou nevídané neschopnosti. Budí hlavně lítost

Opravdu už dlouho se u nás neobjevil počin tak zjevně bezradný v tom, jak filmy normálně fungují a jak se dávají dohromady.

Slovo nabízí víc než jen další Pelíšky. Je toho ale dost?

Dává smysl, že svět, v němž má být vše nalinkované, ožívá prostřednictvím expresivních herců a viditelně umělých kompozic.

Nejhorší role Karla Rodena. V nevkusném Indiánovi se naučí objímat stromy a předstírat zájem. My nemusíme

Pro Rodena jde o stejně ponižující položku ve filmografii, jakou byly pro Orsona Wellese reklamy na mražený hrášek.

Je jedno, kolik to stálo. Velkofilmu Jan Žižka chybí nápad

Žižka se pokouší o hollywoodský velkofilm, ale nemá na to prostředky ani schopnosti.

Arvéd se možná zbytečně moc bojí doslovnosti. I tak je příjemné se v něm ztratit

Přes mnoho nepříjemných emocí prostupuje celé dílo hravost a nápaditost, viditelná radost z možnosti celý ten rébus bez jasné odpovědi montovat.

Film A pak přišla láska ukazuje mileniálům, že na ně někdo myslí. Ale stačí to?

Jde o ten typ filmu, který jednou z posledních scén variuje tu první, aby vznikla iluze toho, jak to mělo smysl.

BANGER. je český film roku. Mišík a Bendig překonávají všechna očekávání

BANGER. startuje jako odlehčená komedie o naivním klukovi a postupně těžkne. Alexova posedlost úspěchem je nezdravá a sebedestruktivní.

Zkouška umění je na povrchu skvělá komedie a pod ním slušné existenciální drama. A kandidát na nejlepší český film Varů

Podobenství o tápání mladého člověka a nejisté pozici umění v dnešním světě. Za humorem lze najít kus lidskosti.

Kdyby radši hořelo s Krobotem a Isteníkem je malý film, kam se toho o Češích vešlo hodně

Je skvělé, že všechna ta snaha šla do něčeho, co mluví jasným a srozumitelným hlasem o něčem hodně složitém.

Po Pánském klubu se člověk cítí špinavý. Proč v Česku neumíme středněproudé komedie?

Všechna česká sexistická i obecně „komediální“ klišé tady leží na jedné hromadě bez jakékoliv filmařské nebo vypravěčské finesy.

Minisérie Podezření je drama, které na ČT dlouho chybělo. Klára Melíšková v něm předvádí životní výkon

Podezření nejen svou soustředěností, ale i svou dobrovolnou nepříjemností a tísní zanechává jednoznačně pozitivní dojem.

Záhada záběru na Pražský hrad

Thriller je plný nedotažeností. Právě ty ale mohou paradoxně být pro diváky nejinspirativnějším aspektem díla.

Minisérie Iveta je dobrá. Skvělá by byla, kdyby po cestě neztratila Ivetu

Minisérie Iveta je důsledným retrem, které strhne svým zpracováním. Ve vyprávění se ale trochu ztrácí a nakonec nám o své hrdince nedokáže mnoho říct.

Vyšehrad: Fylm je kravina na kvadrát. Takže asi v pořádku?

Vyšehrad: Fylm stěží drží pohromadě a postava Laviho nezískala žádný nový rozměr. Fanoušci ale určitě budou mít radost.

Hanč a Vrbata zase zabloudili. Tentokrát v nedomyšleném scénáři

Z příběhu dvou mladých sportovců a kamarádů zmizelo vše, co ho dělalo romanticky krásným, a bylo to nahrazeno nefunkčním politickým dramatem.

Betlémské světlo je místy trefná sebereflexe Svěráků. Není však jasné, jestli to o sobě ví

Tvorba Jana Svěráka přinejmenším po Tmavomodrém světě, tedy již dvacet let, působí jako tápání člověka, který má pocit, že natočil už vše.

Tak blízko a přitom tak daleko! TBH se nepoučilo od zahraničních vzorů a dělá začátečnické chyby

Jde o upřímné otevírání témat, o nichž se nemluví, nebo seriál za vzletnou vábničku důležitosti skrývá kupu cringe? Poněkud neuspokojivou odpovědí je, že od obojího trochu.

Ustrašená satira Mimořádné události vypovídá o české společnosti především svou podobou

Havelka situaci transformuje do hysterické frašky a prostředí vagonu motorového vlaku užívá k představení figurek.

Devadesátky prodávají nostalgii po příšerné době. Z nějakého důvodu to funguje

Stále jde o seriál soustředěný na starší generace a k 90. letům přistupuje z jejich úhlu pohledu, tedy se silným důrazem na emoce tváří v tvář šílené změti změn a kauz.

Rovnováha síly

Portrét filmového kritika Kamila Fily pokládá řadu znepokojivých otázek týkajících se nejen toxické maskulinity.

Děti jako rukojmí. Vánoční pohádka Jak si nevzít princeznu stvrzuje krizi českého pohádkového žánru

České pohádky visí v jakémsi obludném vakuu zamlžených vzpomínek na to, co v dětství považovaly za zajímavé generace lidí středního a staršího věku.

Případ Roubal by měl být vlajkovou lodí streamovací služby Voyo. Bohužel je ale jen další tuctovou kriminálkou

Minisérie si vybrala atraktivní případ sériového vraha, ale nenachází v něm téma přesahující samotné dění.

Záhada výchovy

Každá minuta života evokuje nestrannost a možná (v dobrém i zlém) nerozhodnost samotné dokumentaristky, co si o sledovaném myslet.

Hrůzné první kroky

Celovečerní debut Emila Křižky Hrana zlomu je úctyhodný a ojedinělý projekt, který se netají ambicemi být vážně pojatým hororem. Přesto ale zůstává v půli cesty.

Světový film pro český trh

Když se budeme ptát „Je Zátopek světový?“, dostaneme se do slepé uličky. Dílo, jež takovou otázku přijme jako svou ústřední, ji málokdy může zodpovědět kladně.

Karlovo zbytečné hledání

Už jeho námět „český balík jede do Polska poznávat pánaboha“ působí dojmem, jako by během dlouhé doby produkce ztratil smysl a relevanci.

Svěžest Shokyho & Morthyho bez problému zvítězí nad tuhostí sousta, které si tvůrci ukousli

Shoky & Morthy: Poslední velká akce je první film Andyho Fehu, který už produkčním a distribučním zázemím plně odpovídá „profesionální produkci“.

13 minut potvrzuje talent Víta Klusáka jako mistrného obchodníka s deštěm

Stejně tak 13 minut je ve svém jádru banální varovné video. Množstvím filmařských kliček a triků je však dílo povýšeno.

Chyby Jana Prušinovského by byly o řád lepší, kdyby místo ukřivděného násilníka daly prostor traumatizované oběti

Romantické drama stvrzuje schopnosti, ale i nešvary Prušinovského rukopisu.

Podezřele hladká šichta

Dokument o horníkovi, jenž se přeučil na programátora, nabízí silné vyprávění, kterému ale tvůrce obětoval spoustu důležitých souvislostí.

Nech vlka žít

Okolo návratu vlka obecného do Česka se na Broumovsku rozhořela bitva, v níž není těžké rozpoznat mikrokosmos celé nejen tuzemské společnosti.

Zločiny velké lenosti. Nová detektivní série svůj zajímavý námět topí v nedůslednosti

Zločiny Velké Prahy oprašují divácky atraktivní prvorepublikové prostředí a nalézají v něm mnoho nového potenciálu. Vypravěčská i řemeslná nedůslednost však vedou k rozpačitému výsledku.

Miroslav Donutil slaví 70 let. Co si o tom asi myslí?

Jde o velmi špatně aranžovanou zakázku, během níž jako by se nikdo ani na chvíli nezastavil a nezeptal: Působí ten člověk, kterého tu představujeme… jako člověk?

Bude Božena slušné melodrama? Nejprve musí dospět, s Barborou si nevystačí!

Nemá smysl očekávat hluboké drama reflektující život či postavení Boženy Němcové. Minisérie nezapře přímočarost historického melodramatu.

Seriál Zrádci zrazuje naše očekávání od české televizní tvorby

Viktor Tauš opět nabízí svůj nevyzpytatelný rukopis a nekompromisní ochotu dovést výrazové prostředky veřejnoprávního média na hranu možností.

Jak horník hledal práci a filmař v Polsku Boha. Dva výrazné dokumenty z Ji.hlavy

Nová šichta Jindřicha Andrše je dílem Klusákova žáka z FAMU, paradoxně však představuje dospělejší práci.

Krajina v příliš tmavém stínu

Radikální krok mimo zavedenou poetiku se režisérovi příliš nevyplatil. Film evokuje nedomyšlenost na úrovni základního ošetření tématu.

Modelář aneb Kurvahošigutntág?

Nejde se zbavit dojmu, že bychom v Modeláři měli ocenit jistou energii, kterou sice nedokáže tak úplně pojmout, přesto ji bezpochyby vyzařuje.

Otevírat diskusi nestačí

Film o sexuálních predátorech na internetu prý otevírá zásadní celospolečenskou diskusi. Otázka ovšem je, jakým způsobem a o čem konkrétně se diskutuje.

Manifest ublíženectví

Příběh o hospodské legendě koketující s neonacismem je divácky vstřícnější, ale nedokázal si poradit s problematickým hrdinou.

Kudy přišel Karel Vachek

Ne náhodou je Vachkova práce hodnotnější, když se vztahuje k minulosti, než když vyhlíží budoucnost, jež v jeho podání připomíná sci-fi napsanou před půl stoletím.

Svět, o který se můžeme pořezat

Na minimalisticky působící dílo jde z výsledku vyčíst až překvapivě mnoho. A na rozdíl od hrdinky nedovolí divákovi být nezúčastněný.

Jak nežít v mistrovském díle

Vzhledem k toporným dialogům a reklamní sošnosti neprožijí hrdinky jediný moment, z něhož by vyvěral lidský cit.

Až příliš krásné ptáče

Jaké je nakonec Nabarvené ptáče, když se pokusíme odhlédnout od mediálního humbuku? V první řadě jde o krásný film.

Po čem muži touží? Podle českých komedií po něčem hodně nehezkém

Podle tvůrců snímku to ženy nemají těžké proto, že jsou obětí vžitých stereotypů – mají to těžké proto, že všechny ty předsudky jsou pravdivé.

Je dnes Masaryků málo, nebo moc?

Autoři se nechtějí ani tak vyrovnat s Masarykem, jako spíš se současností a u Masaryka jen hledají odpovědi.

Jan Palach

Ne Palach jako osoba, ale Palach jako mučedník neúprosně předurčený k smrti.

Art pro hlavní vysílací čas / Na krátko

Problém spočívá v jednoznačnosti… všeho.

Dukátová skála

Jde o film režiséra Jána Nováka, který natočil čtvrtý Kameňák – tedy byl shledán adekvátní náhradou za Zdeňka Trošku.

Hastrman

Jak dopadl režijní debut Ondřeje Havelky podle knihy oceněné Magnesií Literou?

Blaník, prezident všech a nikoho / Prezident Blaník

Co po něm jako publikum chceme? Dává to, co chceme, smysl?

Zoufalé ženy dělají zoufalé věci

Člověk by řekl, Špindl jen tak něco nepřekoná. Opak je ale pravdou…

Film nade mnou převzal kontrolu / Rozhovor s Albertem Hospodářským

Studoval jsem na katedře dokumentu, všichni ke mně byli benevolentní a otevření. 

„Porno může být kariérou, nemusí se lišit od vrcholového sportu,“ věří režisérka Císařovská

Debutující režisérka Natálie Císařovská natočila životopis, jehož neochota vynášet morální soudy mnohé provokuje. 

„Netočila jsem o selhání.“ Žena s kamerou v ruce sledovala svého otce, jak zachraňuje svět

Ostravská rodačka Marta Kovářová není dokumentaristka, její zkušenost s filmem se zatím vztahovala na videoklipy své kapely a pár znělek. 

Najdi, co tě zajímá 

Erhart vypráví o návratu mladíka do rodného maloměsta, kde sleduje likvidační důsledky zpackané privatizace.

Zfilmovat se dá úplně vše / Rozhovor s Tomášem Kleinem

Citlivý člověk podle románu Jáchyma Topola je odyseou otce a syna odnikud nikam, snad za láskou. 

Budoucí štědrovečerní princezna z Ulice Sára Korbelová o tom, jak se dospívá před kamerami

Jaké to bylo dospět před kamerami a kam Korbelová míří?

Kinotalk: „Při telefonátu s Bruselem parkoval kamion,“ vzpomíná tvůrce Pongo Calling

V prvním Kinotalku z nového podcastového studia jsme se sešli s režisérem Tomášem Kratochvílem a Štefanovým synem Markem.

NEDAT SE VLÁČET REALITOU

Radovan Síbrt je český dokumentarista, ale také showrunner některých výrazných českých reality TV pořadů.

Komrzý – Bojar: Je hezké, že si pořád ještě nerozumíme

Observace z jedněch přijímacích zkoušek na Akademii výtvarných umění Zkouška umění také provokuje a vyvolává námitky: Není to moc velká komedie?

Zajímají mě nuance společenských procesů. Rozhovor s Gretou Stocklassou

Česko-švédská režisérka Greta Stocklassa zaujala již svými prvními studentskými dokumenty na FAMU.

Kinotalk: Vojtěch Dyk vzal roli hudebního génia, aby Čechům připomněl, že musíme umět být na sebe hrdí

Příběh raně klasicistního hudebního skladatele Josefa Myslivečka Il Boemo stojí na výkonu Vojtěcha Dyka.

Nejde mi o vzpomínání, ale o reflexi

Vyšetřovatel je celovečerní debut dokumentaristy Viktora Portela, jenž je známý především jako režisér cyklu Příběhy 20. století a spoluprací s Pamětí národa.

Vyprávět obrazem o elektronické hudbě

Snímku The Sound Is Innocent netrvá déle než pár okamžiků, aby svou propracovanou audiovizuální složkou vykročil z řady a upoutal pozornost.

„Cílem bylo zničit Adama Mišíka,“ říká režisér karlovarského hitu BANGER. Adam Sedlák

Adamové Sedlák a Mišík si zřejmě velmi sedli a jejich plán zničit obraz jedné popové hvězdy se zadařil.

„Vesnické rasisty nesmíme omlouvat, nemá ale cenu považovat je za monstra,“ říká režisér nové komedie s Krobotem

Svůj debut připravoval Adam Koloman Rybanský jako krátkometrážní absolventský film na FAMU s neherci, ale vyšel mu z toho celovečerní film.

Robert Sedláček: „Nechci být filmový průmysl!“

Promlčeno s Karlem Rodenem rozhodně dokáže zaujmout. Co za vznikem těžko uchopitelného filmu stojí?

„Laviho máme rádi, i když nás sere. Některé věci ze seriálu už bychom dneska nezopakovali,“ říkají tvůrci Vyšehradu

Filmový Vyšehrad vznikal dva roky. I díky tomu by měl nabídnout o něco dospělejší podívanou.

Případy vražd páchaných ošetřovateli v nemocnicích jsou silné v jejich obecnosti, říká tvůrce série Podezření

V rozhovoru pro Deník N scenárista Štěpán Hulík představuje svůj pracovní postup a rozvádí některá svá autorská rozhodnutí.

Náš humor stárne pomaleji než my. Zdeněk a Jan Svěrákovi o Betlémském světle

Betlémské světlo je film přijatý veřejností s jistou dávkou rozporuplnosti. To ale neznamená, že se nad ním není o čem bavit.

Kdyby se Okupace natočit nepovedla, přestal bych se o celovečerák snažit, říká bezmála padesátiletý „debutující“ režisér

Jak se stalo, že jeden z filmů roku se vyhnul MFF KV i důstojné kinodistribuci, a až když získal 4 Ceny filmové kritiky, začala mu být věnována pozornost?

Krimi jako příslib naděje

Rozhovor s kreativním producentem Michalem Reitlerem. Jaký je jeho přístup k produkci a jak v rámci televizní tvorby vnímá úlohu (nejen) kriminálního žánru?

Rád pracuju s nějakým limitem

Očitý svědek Jiřího Havelky je minimalistickým filmovým dílem v produkci Národního divadla, které vzniklo jako kompromis namísto plánované divadelní hry.

Božská komedie pro 21. století

Intimní a intenzivní portrét s názvem Síla navazuje na Marečkovu ceněnou Dálavu a proniká hlouběji do tématu moderní maskulinity.

Jako dítě pod stolem

Více než čtyři roky strávila režisérka Michaela Pavlátová prací na svém celovečerním debutu Moje slunce Mad.

Emoce jsou důležité, když přinášejí informaci. Rozhovor s Adélou Komrzý

Režisérka Adéla Komrzý se v rozhovoru zamýšlí nad svou režijní metodou a dokumentaristickou etikou obecně.

Nevěřím na pravdivé biografie, říká režisérka Agnieszka Hollandová

Jak polská režisérka Agnieszka Hollandová nahlíží na filmová ocenění, spolupráci s o generaci mladšími scenáristy či na postavení českého filmu?

JIŘÍ MIKA: „Musíme světu ukázat, že na to máme.“

Producent v postprodukčním studiu PFX Jiří Mika představuje projekt Putování za velrybí písní. Jak těžké je v Česku koprodukovat konkurenceschopný animovaný film?

Jaromír Kallista: „Každý musí točit především tak, jak cítí“

Už díky své takřka celoživotní spolupráci s Janem Švankmajerem patří mezi nejdůležitější osobnosti českého filmu. Jak se na stav naší kinematografie ze své pozice dívá?

Němcová chtěla žít svobodně. A tak musíme žít všichni, říká Anna Geislerová

Anna Geislerová ztvárňuje Boženu Němcovou. Co pro ni znamenala a co pro ni obětovala? Byla Božena Němcová feministka a proč se toho slova tak bojíme?

Ke každému filmu přistupuji zvlášť. Rozhovor se střihačkou Janou Vlčkovou

Co Janu Vlčkovou naláká na filmový projekt, jaký je její tvůrčí postup a jak vnímá širší kontext filmařského prostředí?

Svět čelí krizi, psát vědecké práce už je málo

Podle režiséra dokumentu Žít vodu, antropologa Pavla Boreckého, je hrozící zánik pouštní kultury jen první z mnoha katastrof, které lidstvu hrozí.

Petr Oukropec: „Každý systém potřebuje především kontinuitu, animovaný film obzvlášť“

Moje slunce Maad je ambiciózní animovaný snímek režisérky Michaely Pavlátové a produkční společnost Negativ, konkrétně producenta Petra Oukropce.

Z vlků se stal symbol čehokoliv, co se člověku namane

Martin Páv v rozhovoru představí svůj projekt Vlci na hranicích a cestu, která ho k tomuto zajímavému konceptu dovedla.

Jindřich Andrš: „Překonal jsem i vlastní předsudky“

„Uvádění filmů na festivalech a sledování reakcí publika si hodně užívám, ale proces výběru filmů a koncept soutěžení moc ne,“ říká režisér Jindřich Andrš.

Jaroslav Kratochvíl: „Chceme odvyprávět osobní, emocionální příběhy“

Jaroslav Kratochvíl připravuje v mezinárodním workshopu Ex Oriente Film netradiční dokument o životě architektonických děl věhlasného Adolfa Loose – Pohodlné století.

Otevřít se světu – rozhovor s děkankou FAMU Andreou Slovákovou

Novou děkankou FAMU se stala Andrea Slováková. Na co se chce soustředit, co pro ni FAMU znamená a co má FAMU znamenat pro českou společnost?

Nesmíte to brát tak vážně

Karel Vachek patří mezi přední osobnosti české dokumentaristiky. Jeho provokativní tvůrčí přístup i životní filozofie se střetávají ve „filmovém románu“ Komunismus a síť.

Režisér Artemio Benki: „Mám rád silné osobní příběhy, které jsou trochu extrémní“

Francouzský režisér působící v Česku, Artemio Benki, v rozhovoru popisuje různé aspekty svého dokumentaristického přístupu.

Celou dobu jsme byli připraveni výsledek zahodit

„Jaroslav Kučera patří mezi kameramanské hvězdy, které mají na jednu stranu jedinečný rukopis, na druhou tímto rukopisem nedestruují filmy,“ říká Jakub Felcman.

Nechat Vandamovi jeho názor

Se Štěpánem Altrichterem o Národní třídě, diváctví a neonacismu

IVO MATHÉ: „Chci, aby všechny filmy měly šanci“

Mathé lobbuje za zavedení krátkometrážní kategorie na Českých lvech, jež by mimo jiné pomohla české animované tvorbě k zviditelnění a docenění.

Leckdy je strašidelné se schovávat za objektivitu

Jak se pracuje s osobním námětem a jak se z televizního dokumentu stane filmový? Rozhovor s Adélou Komrzý o filmu Viva video, video viva.

Jeďte do Varnsdorfu a zjistíte, proč volby dopadly, jak dopadly, říkají autoři filmu Nic jako dřív

Hned první scéna začíná záběrem na partnerskou dvojici, která je opilá a vulgární. Cítili jste vůči nim zodpovědnost v tom, co zobrazit?

Normální surrealistický film

„Dokázal přidat Effenbergerovi rozměr a ukázat víc než jen tu tvář, kterou obdivovali členové skupiny dokumentarista,“ říká režisér David Jařab.

Pojal bych to jinak – což je důkaz poctivosti

Horáček v rozhovoru ujišťuje, že byl od produkce zcela odstřižený a výsledný film ještě ani neviděl.

Mít je doma na poličce nestačí

„Raději jsem tedy použil motiv datla na pozadí, který má v dramatických chvílích dodat rytmus, což bohatě stačí,“ říká režisér Jakub Červenka.

Švéd křísil ruskou automobilku Lada, Čech o tom natočil dokument. Teď jde film do kin

„Kontrast lidového postsovětského Ruska a západního managementu je ze začátku záměrně výrazný, ale postupně se dojem z něj posouvá,“ říká Petr Horký

Tonda Blaník je hrozný člověk, snad nikoho nenapadá brát ho jako vzor, říká režisér Marek Najbrt

„Tonda Blaník si našel své místo v realitě a politici s ním zacházejí jako se samozřejmou součástí svého vlastního světa,“ říká režisér Marek Najbrt.

Vláčil byl perfekcionista a náš možná největší filmař. Podlehl boji proti celému světu

Frantoišek Vláčil jistě patří mezi tragické génie české kinematografie, pronásledovaný jak nepřízní doby, tak osobními problémy.

Kritické debaty: Dialog kritiků

Dialog kritiků Janise Prášila a Martina Svobody k 14. Cenám české filmové kritiky.

V Kladivu na čarodějnice Vávra vystavuje svůj talent i vypočítavost. Jedná se o jeho vrchol

Kladivo na čarodějnice slaví 55 let od premiéry. Často je považováno za opus magnum Otakara Vávry.

Chystá se další banger? Seriál České televize Adikts vypadá jako víc než osvětová kampaň

Adam Sedlák patří dlouhodobě k nejzajímavějším českým režisérům, kteří nejintenzivněji experimentují s možnostmi své platformy. 

Ať jde o profesionální sport, nebo o pornoprůmysl, v každém případě jde o Její tělo

Ukázky naznačují strhující drama, jehož příběh skýtá potenciál nahlédnout do doposud stigmatizovaného prostředí s větší citlivostí.

Život Češky po útoku kyselinou. Moje nová tvář chce nabídnout intenzivní zážitek

Dokumentaristka Jarmila Štuková a producentka Maja Hamplová přináší dokument o životě Češky, jež žije s následky útoku kyselinou. 

Středisková vesnička opět nastavuje zrcadlo. Trefnější záznam pozdní normalizace není

Menzelův a Svěrákův film nám tedy ukazuje prostředí, které je v něčem nelidsky příšerné, a v něčem naopak až romanticky krásné.

Nominace na Cenu innogy pro objev roku – Adam Koloman Rybanský

Adam Koloman Rybanský zaujal, jak dokázal ve svém celovečerním debutu Kdyby radši hořelo skloubit satiru a empatii.

Zobrazování sexualizovaného násilí vypadá v české filmové tvorbě stále neohrabaně. Jak z toho ven?

Jakou roli sehrálo v zobrazování žen hnutí MeToo? A jak v tomto směru působí česká tvorba při v porovnání s tou americkou?

Co je větší hororové monstrum než vlastní máma? Chystané drama čeští filmaři točí ve vlastním bytě

V Praze se ve zrekonstruovaném a prostorném bytě filmaře Jana Vejnara právě dokončila pražská část natáčení snímku Přišla v noci.

Nemá snad Karel Roden na nájem? Indián vypadá jako nejpitomější český film sezóny, kterým se jeho účastníci bezmezně ztrapní

V podivné upoutávce sledujeme slovutného, málem hollywoodského Karla Rodena, jak do něj vstupuje indiánský duch.

Muž a žena / Víc netřeba Portrét Michaely Pavlátové

Michaela Pavlátová patřila mezi přední české animátorky dávno před premiérou svého celovečerního animovaného debutu Moje slunce Mad.

Proč se nepochlubit

Zdá se, že pražská FAMU se začíná otevřeněji chlubit výkony svých studentů. A chlubit se je čím – mnoho titulů i letos nabízí přehled potenciální

Odešel Karel Vachek, pochechtávající se unikát, z jehož filmových esejů jste odcházeli změnění

Smrt Karla Vachka zasáhla českou filmařskou komunitu, přestože nás na ni samotný umělec a myslitel poslední roky svérázně připravoval.

Příběhy obyčejného autorství

Petr Zelenka patří mezi přední osobnosti české filmové scény. Přesto se zdá, že vlídnost publika vůči jedné z největších nadějí popřevratového filmu poněkud ochabla.

Festival krátkých filmů odhalil několik českých talentů

Pražský festival se vyznačuje tím, že se na něm nacházejí některé nejzajímavější tituly sezóny, jež se už osvědčily na jiných festivalech.

A stejně jsi chlap! Soudě podle ceremoniálu Českého lva, neposunul Most! vnímání menšin ani o kousíček

Problematických aspektů v zobrazení menšin v práci Jana Prušinovského a Petra Kolečka bychom našli mnoho, přestože explicitně jde o díla, která se nepochybně snaží mít pozitivní a inkluzivní vyznění.

Šest let podpory nejen dokumentárního filmu

Bilancování zástupců dvou generací Rady Státního fondu kinematografie
45622102_2185742841447448_4761472968515649536_n

Filmový publicista, spolupracovník IDF

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Přispívá do Filmu a doby, Cinepuru, Dok. Revue či magazínu Interview. Spolupracuje s Institutem dokumentárního filmu. Podílel se na katalozích Letní filmové školy v Uherském Hradišti a Finále Plzeň.