Rynda Vojtěch

Po čem muži touží: Na to se ptejte v jiném filmu a tenhle paskvil raději vynechte

Bohužel při tom obě pohlaví zároveň redukuje na urážlivě zjednodušené typy: podpantoflák, stíhačka, tlustá, citlivá šéfka v kostýmku, puberťačka s trémou a další.

Kinopremiéry: Všechno bude, láska i démoni aneb Na co určitě jít tento týden do kina

Všechno bude je vtipné, (ne)herci skvělí, kamera pohledná – ale příběh o puberťácích konfrontovaných s nelehkou realitou dospělosti už jsme přece jenom viděli nejednou.

Hlavně žádné „tatíčkování“, brání se Hovory s TGM státotvornému patosu

„Ta kniha nevyjde!“ Šokovaný Čapek ztuhne a nevěřícně na Masaryka zírá. Prezident je vlídný, ale neústupný.

Na co do kina tento týden: České basketbalové retro dribluje na špičce soupisky

Režisér Radim Špaček (dramata Pouta a Místa, která se rovněž odehrávala v minulých dekádách) se nijak netají tím, že natočil největší mainstream své dosavadní kariéry.

Domestik

Domestik strhuje svým nasazením, hraničícím se suverenitou. Jasnost jeho autorské vize zastiňuje nedostatky v provedení.

Jan Švankmajer dokončil po sedmi letech nový film o říši hmyzu

Každopádně je Hmyz typická švankmajerovština.
Rynda

Nikoliv kritik, nýbrž konzument a publicista

Začal v minulém století psát o kultuře, protože tušil, že tak bude mít přístup k filmům a hudbě zdarma. Strávil řadu let na volné noze, kdy přispíval do Lidových novin, Reflexu, měsíčníku Time In, webu dokina.cz a v jednu dobu dokonce psal o filmu pro „protilehlé“ magazíny Elle i Maxim zároveň. Necelé tři roky působil v redakci Lidových novin, sedm let byl redaktorem časopisu Týden, kde několik let kulturní rubriku i vedl. Nyní je opět na volné noze. Při hodnocení filmů je pro něj zásadní sledovat (ne)naplňování žánrových schémat a/nebo unikátnost autorské vize. Nepovažuje se za kritika, nýbrž za konzumenta a publicistu.