Rynda Vojtěch

Ornament je zločin. Skleněný pokoj se nedokáže opřít o žádnou nosnou zeď

Skleněný pokoj není účelný, nýbrž chudý. To málo, co nabízí, tedy exaltovanou křeč instantních vášní a afektů, opakuje znovu a znovu, jen z jiných úhlů.

Úhoři nemají ani nabito. Nová česká komedie nemá ani srozumitelný děj nebo záměr

Podle tvůrců má být film Úhoři mají nabito černou komedii s kritickým ostnem, ale ze snímku samotného to lze pochopit jen velmi těžko.

Léto s gentlemanem Jaromíra Hanzlíka třeští ode zdi ke zdi, ale s žánrem romantické komedie se míjí

Léto s gentlemanem je ale všechno jiné než nuda: je fascinující dadaistickou jízdou plnou bizarních výjevů a uhrančivě absurdních scén.

Na co do kina tento týden: ženy v běhu, na válečné stezce i v pasti

Muži v této várce snímků zůstávají spíše v pozadí a jsou většinou na zabití, ať už přeneseně, nebo doslova.

Ženy v běhu jsou relaxační výklus pro nenáročné diváky

Co vznikne, když se na plátně sejdou vdova, matka, dcera, ženáčova milenka, dívka s tikajícími biologickými hodinami, holčička bez maminky, a dokonce i fena?

Po čem muži touží: Na to se ptejte v jiném filmu a tenhle paskvil raději vynechte

Bohužel při tom obě pohlaví zároveň redukuje na urážlivě zjednodušené typy: podpantoflák, stíhačka, tlustá, citlivá šéfka v kostýmku, puberťačka s trémou a další.

Kinopremiéry: Všechno bude, láska i démoni aneb Na co určitě jít tento týden do kina

Všechno bude je vtipné, (ne)herci skvělí, kamera pohledná – ale příběh o puberťácích konfrontovaných s nelehkou realitou dospělosti už jsme přece jenom viděli nejednou.

Hlavně žádné „tatíčkování“, brání se Hovory s TGM státotvornému patosu

„Ta kniha nevyjde!“ Šokovaný Čapek ztuhne a nevěřícně na Masaryka zírá. Prezident je vlídný, ale neústupný.

Na co do kina tento týden: České basketbalové retro dribluje na špičce soupisky

Režisér Radim Špaček (dramata Pouta a Místa, která se rovněž odehrávala v minulých dekádách) se nijak netají tím, že natočil největší mainstream své dosavadní kariéry.

Domestik

Domestik strhuje svým nasazením, hraničícím se suverenitou. Jasnost jeho autorské vize zastiňuje nedostatky v provedení.

Jan Švankmajer dokončil po sedmi letech nový film o říši hmyzu

Každopádně je Hmyz typická švankmajerovština.

Hledání náhrady za Jana Třísku bylo zvláštní, říká o novém filmu Jiří Mádl. Švehlík jako jediný neuměl na zkoušce text

Nyní přichází do kin odlehčenější snímek Na střeše, v němž se osmdesátiletý český profesor v důchodu za dramatických okolností setká s ilegálním vietnamským imigrantem.

Do kin přichází očekávaná Poslední aristokratka. Film je ale oslavou přízemnosti a plebejství

Adaptace bestsellerů Evžena Bočka v režii Jiřího Vejdělka ukazuje Čechy jako líné, neschopné, opilé…

Dvojí metr na české filmy. Ceny filmových kritiků vznikly kvůli přehlížení méně známých snímků

Členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), tedy filmoví profesionálové, kteří rozhodují o Českých lvech, dlouhodobě hlasují spíše konzervativně…
Rynda

Nikoliv kritik, nýbrž konzument a publicista

Začal v minulém století psát o kultuře, protože tušil, že tak bude mít přístup k filmům a hudbě zdarma. Strávil řadu let na volné noze, kdy přispíval do Lidových novin, Reflexu, měsíčníku Time In, webu dokina.cz a v jednu dobu dokonce psal o filmu pro „protilehlé“ magazíny Elle i Maxim zároveň. Necelé tři roky působil v redakci Lidových novin, sedm let byl redaktorem časopisu Týden, kde několik let kulturní rubriku i vedl. Nyní je opět na volné noze. Při hodnocení filmů je pro něj zásadní sledovat (ne)naplňování žánrových schémat a/nebo unikátnost autorské vize. Nepovažuje se za kritika, nýbrž za konzumenta a publicistu.