Bláhová Jindřiška

Jak zabít komunistického prokurátora. Dva Staříci tankují spravedlnost

Staříci překvapiví jsou. Třeba v tom, jak spojují nečekaně hořkou komedii, citlivou studii existence a přátelství dvou starých svérázných mužů z jiného času s žánrem fantazie o pomstě.

Jak být sám se sebou a sobě navzdory, zkoumá nejlepší český dokument

Snímek Sólo, vítěz jihlavského festivalu, je křehkým portrétem duševní nemoci.

Česko na domovní schůzi

Jiří Havelka vrací svým debutem Vlastníci tuzemské kinematografii smysl pro humor

Poslední aristokratka fantazíruje, že na plebejské Čechy si nikdo nepřijde

Postavy naivních „českých Honzů“ s často americkými kořeny dědí majetky ve filmech Hotýlek v srdci Evropy, Dědictví…

Pražské orgie nabízejí jen výjevy normalizační ošoupanosti

Adaptace Rothovy novely je téměř doslovným překlopením slov do filmu

Stůj a zavři oči

Nabarvené ptáče se vymyká současné české produkci. Bojí se ale naplno vzlétnout.

Léto s gentlemanem: Jaromír Hanzlík zkouší porazit čas

Hercův scenáristický debut je trestná výprava na žánr romantického filmu.

Dukla 61: Ani svalnatí havíři a silné ženy ještě televizní revoluci nedělají

O Dukle 61 se mluví jako o zásadním českém zástupci trendu takzvané quality tv; jako o počinu, který je tak výjimečný, že patří do kin.

Tonda Blaník v pekle

Čertí brko navíc ukazuje čerta více jako Čecha a pohádkový svět jako českou společnost. Vše doplňuje zásadní dilema, jak vlastně dnes modernizovat pohádku.

Driblování mezi soudruhy

Zlatý podraz vypráví o hrdinství s přímočarostí sportovní žurnalistiky a je na něm znát spíš zápal scenáristů pro sport než pro promýšlení poválečných traumat.

Když Masaryk s Čapkem hovoří o ženách

Hovory s TGM jsou filmem scénáristickým: režisér slouží svému scénáristovi a těží z toho, co mu dají herci.

Účastníci surrealistického zájezdu vyrazili hledat Effenbergera

Celkově však vyznívá jako hravý portrét člověka, který se celý život dokázal obrazně dívat na druhou stranu, mimo danou realitu.

Mezi Bondem a Gottwaldem

Ani nový snímek Toman se moc nepouští do osobnější filmařské výpovědi o komunismu.

Příběh, co si vysníš

Díky dokumentu Nic jako dřív nemusíte mezi dospívající, abyste vstoupili do jejich reality.

Palach posmrtné masky zbavený

Robert Sedláček několikrát v rozhovorech zopakoval, že mu „Palach neustále unikal“

Cyklistický horor: Tělo směřující k dokonalosti se začíná rozkládat

Adam Sedlák patří k mladé generaci českých režisérů poučených světovou kinematografií a s ambicemi točit filmy jinak…

Skejtem proti Husákovi

Co je z nich cítit víc než cokoliv jiného, je prchavé a neopakovatelné mládí. Drzost i naivita, soudržnost i kamarádství.

Dobře to střihnout

Doménou Soukupové jsou rodinná dramata, napětí nad večeří, křivdy, zrady, bojůvky a přetahovaná o moc.

Dokument o Mečiarovi je dobrým varováním pro Česko

Mečiar je ale i ve své rekapitulaci užitečný jako připomínka toho, jak vypadal středoevropský prostor v 90. letech a jak se dějiny mohou opakovat.

Máma měla pravdu

Filmové zkrotnutí Tondy Blaníka.

Švankmajerovi broučci

Je zřejmé, že se Jan Švankmajer při natáčení i vymýšlení svého proslovu (a filmu) dobře bavil. Co si má z výsledku odnést publikum,…

Vzniká strašně moc filmů. A strašně moc špatných. Rozhovor s Michalem Hogenaurem

Sedm let trvalo Michalu Hogenauerovi, jednomu z výrazných absolventů režie FAMU, než natočil svůj celovečerní hraný debut. Proč nedebutoval dřív? A co podle něho chybí české tvorbě?

Nechci točit docu-porno, říká Martin Mareček

Dálava je tak minimalistickou verzí podstatně košatějšího lidského příběhu, který zůstává aktuálně ve verzi docu-románu.

Zkazil jsem si pověst

S režisérem největšího hitu porevoluční kinematografie o politice, pohledu na minulost a zavřeném otci.

Pro rozhlas mluvili moji klučičí hrdinové moc sprostě

Není to právě příliš romantizující pohled na klučičí svět? Dokážu si představit dospělé, kteří by jednali podobně správně a odhodlaně.

Podruhé je jenom jednou

Druhé filmy debutantů, kteří k sobě svými prvotinami přitáhli všeobecnou pozornost, jsou považovány za jednu z největších výzev v režisérské kariéře.
JB portret_1

Filmová historička, redaktorka týdeníku Respekt a šéfredaktorka filmového časopisu Cinepur

Absolvovala Žurnalistiku a Mediální studia na Univerzitě Karlově. Doktorát získala na britské University of East Anglia a Univerzitě Karlově, kde v současnosti přednáší na Katedře filmových studií. V letech 2011 – 2013 působila jako filmová kritička a analytička Hospodářských novin. Přednášela na Manchester Metropolitan University, Masarykově Univerzitě v Brně či na NYU in Prague. Jako historička se věnuje vztahu mezi Hollywoodem a (východní) Evropou a filmovým festivalům. Spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí. Je členkou FIPRESCI a od roku 2014 členkou Výkonného výboru a předsedkyní Sdružení českých filmových kritiků.