Míšková Věra

V komedii LOVEní není pranic původního

…skoro každý vtip se rozmělní, takže i když v prvním okamžiku pobaví, vzápětí už si člověk přeje, ať skončí a jde se dál.

Skleněný pokoj. Chladnější než sklo a ocel vily Tugendhat

Z filmu čiší chlad, divák je jen nezúčastněným pozorovatelem a vila ho nakonec zajímá mnohem víc než živí lidé.

Konečně česká komedie, která má humor

Není v posledních letech mnoho smutnějšího v kinech než české vztahové komedie. Výjimky Teorie tygra, Tátova volha nebo Chata na prodej jen potvrzují pravidlo.

Cena za štěstí. Dobrý námět zkolaboval už ve scénáři

Cena za štěstí připomíná množstvím postav a vztahů dílem Cimrmanovu parodickou operetu Proso, dílem je to kýč.

Komedie, nebo detektivka? Ani jedno

Film by měl počítat i s diváky, kteří přijdou do kina bez znalosti seriálového zázemí. Ti nepochopí lékařovu letoru ani spoustu dalších věcí.

Chvilky. Pěkná studie jedné neměnné postavy

Pro budoucnost Beaty Parkanové je schopnost takové studie nadějná, pro celovečerní psychologický film je to málo.

Ten, kdo tě miloval. Duchařská komedie i detektivka

Film má chvílemi příjemně vánoční atmosféru zasněžených Karlových Varů, chvílemi se zase posouvá ke crazy komedii…

Zlatý podraz. Mládí a chuť do života v obklíčení dějin

A poznámka na závěr: lze se dohadovat, nakolik je závěrečné provedení státní hymny zajímavé, nevšední, originální.

Mars. Experiment pro milovníky absurdit

Odehrává se v budoucnosti, v době, kdy lety na Mars dávno vyšly z módy.

Toman. Příliš mnoho slov a málo dramatu

Co bylo na tomto muži tak pozoruhodného, že se máme o jeho osud právě nyní, sedmdesát let od tehdejších událostí a v době stého výročí státu, zajímat?

Až přijde válka. Z filmu o slovenské domobraně mrazí

Na první pohled to může vypadat jako nevinná hra na vojáky.

Po čem muži touží. Polívková hraje chlapa v ženském těle

Kolik je v tom humoru a jak se budou diváci bavit, pak záleží na tom, jak moc koho rozesměje ono škobrtání na podpatcích,…

Chata na prodej. Rodina, kterou skoro každý pozná

Po prvotině Parádně pokecal udělal třicetiletý absolvent pražské FAMU znatelný krok kupředu.

Úsměvy smutných mužů. Velké sólo pro Davida Švehlíka

Svátek vsadil jednak na co největší autenticitu příběhů jednotlivých postav, jednak na herecký výkon Davida Švehlíka.

Backstage. Pořádný videoklip by bohatě stačil

Jednoduchý příběh docela stačí, ale neměl by být úplně pitomý. Což se v případě Backstage bohužel stalo.

Teambuilding. Film, jemuž je lepší se obloukem vyhnout

Při sledování takřka každého českého filmu posledních let, který se honosí názvem komedie, se zdá, že nic horšího už diváky potkat nemůže.

Hastrman. Pohádkový příběh ve folklórním obalu

Většina scén je režírována spíše divadelně než filmově

Dvě nevěsty a jedna svatba. Ani romantická, ani komedie

…ale o jakémkoli kvalitativním poskoku v rámci českých komedií nemůže být řeč.

Pepa v podání Michala Suchánka: Moc řečí o jednom smolaři

Celkově Pepa působí jako docela poctivá snaha.

Když je k dospělosti až moc blízko. Dokument Nic jako dřív má cenu festivalu Jeden svět

Je neobyčejným pohledem na velmi obyčejný život teenagerů v českém pohraničním městě Varnsdorf.

Filmové řemeslo má děravé dno. Pohádkový příběh Dukátová skála měl dobrý jen námět

Výprava nemá s pohádkou nic společného, film je napohled chudý a velmi neobratně natočený,…

Zoufalé věci se dějí hlavně ve filmu. Režisér Filip Renč točil podle Haliny Pawlowské

Nejhorší ale je, že všechny ty převážně trapné situace měly být vtipné, ale nejsou,…

Jak čerti škodili, až pomohli. Český filmový rok odstartovaly Troškovy Čertoviny

Jen těch 101 minut je pro ně trochu delších, než by bylo záhodno.

Režisér Marek Najbrt: U nás může být čert i sympatická postava

„Peklo v našem příběhu není jen jedno. Je to úřad, který spravuje mnoho okrsků a má proto spoustu poboček – tzv. podpekel,“ tvrdí Marek Najjbrt.

Huba a Budař jako TGM a Čapek

Ten nápad se zrodil z myšlenky strávit hodinu a půl s Karlem Čapkem a Tomášem G. Masarykem, zažít jejich setkání 26. září 1928 v topolčianském zámeckém parku.
foto VM nová

Filmová redaktorka deníku Právo

Vystudovala Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy, většinu profesního života pracuje jako redaktorka deníku Právo se specializací na kinematografii.
V redakční práci se věnuje všemu, co spadá do oboru filmové publicistiky v celostátním deníku, to znamená recenze na veškerou domácí a výběrově zahraniční filmovou tvorbu, rozhovory s filmovými tvůrci, běžné zpravodajství týkající se kinematografie i zpravodajství a rozhovory z mezinárodních filmových festivalů v Berlíně, Cannes, Karlových Varech i v Torontu.
Řadu let působila jako externí pedagog na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku, kde vyučovala předmět Mediální prostředí a podpůrné fondy a vedla řadu bakalářských a magisterských prací posluchačů.