Přivřelová Iva

The Tap Tap říkají, že lítost je k ničemu

Je to vlastně i osvětový dokument, který taky říká, že lidi s postižením máme začlenit do normální společnosti. A v tom je hodně přínosný.

Krásná švédská apokalypsa nazvaná Kiruna

Film diváky nevede za ruku, jeho meditativní nemluvnost a na dokument až nezvyklá filmařská čistota vybízí k vlastním názorům a hledání kauzalit.

Svět podle Muchy

Shrnout celý život do dvou hodin je vždycky problém, tady jde navíc o dva lidi, a filmu se nepodařilo dát jim tvar.

Svět podle Muchy

Film si ukousl velké sousto – chce vyprávět život Alfonse Muchy skrz jeho syna Jiřího, jehož příběh je ale úplně jiný.

Krajina ve stínu je chmurnou kroniku válečných i poválečných běsů

Na to, aby novinka plně zasáhla jako nadčasové a varovné drama o selhání empatie a lidskosti, Krajina nedokázala plně ožít.

Vtipná vzpomínka na rychlodabing

Králové videa přesvědčí, že by byla škoda na tuto práci nadšených amatérů zapomenout.

Šarlatán

Moc se mi líbí, že postava Mikoláška je nejednoznačná a bojuje sama se sebou. Díky dvěma hlavním charakterům a jejich vztahu se film dá vidět opakovaně.

Štěstí je krásná věc

Film sice působí, že režisér a scenárista na něm moc nepracovali, a nemá tempo. Ale není trapný, nesmyslný a amorální.

Štěstí a bolest matky v horách

Tak jako Free Solo film dokáže zaujmout i nesportovce, jako konkrétní ukázka ceny a odměny za splnění osobních snů.

Ztracený břeh

Film ukazuje, jak je česká dokumentaristika rozmanitá.

K2 vlastní cestou

Horolezectví je ve filmu dobře představené a Klára Kolouchová taky. Víme, co jí hory dávají i co ji stojí.

Havel aneb Bojácný portrét svědomí

Horák chce stále platný příběh o morálce zpracovat umělecky, poeticky. Jenže právě v tom jeho snímek nejvíc selhává.

Meky

Tvůrci se snaží, aby to nebyl sentimentální portrét, vždy uhnou k humoru, ale tenhle přístup má své limity.

Psí láska

Nechápu, proč má film jen necelých 80 minut. Spousta věcí mi tam chyběla.

Psí láska

Ukázka jiné životní cesty postrádá zamýšlenou sílu a zbývá jen letmé představení jedné svérázné, ale těžko přístupné osobnosti.

Bourák

Film nemá ani konzistentní stylizaci. Je hodně barevný a chce být divoký. Každý herec hraje jinak, jako by nevěděli, co mají přesně dělat.

Divoký řez La Putykou

Slovenský režisér Erik Knopp se vyhnul bezbolestnému, sterilnímu střednímu proudu české dokumentaristiky.

Benevolentní portrét dobrodruha Kratochvíla

Sedláčková nehodlá narušovat smířlivou náladu snímku a na citlivá místa netlačí. Film tak tvoří hlavně tok Kratochvílova vyprávění, které se dobře poslouchá a poutá svou živelností.

Na krev

Zaujalo mě, jak intimní a obnažený dokument je. Není to portrét bez trnů.

Z Bouráku je nepojízdný vrak

Celá komedie vypadá jako nevydařená parodie na představy stárnoucích mužů z Prahy o životě v regionu a o filmu, který by se měl líbit místním obyvatelům.

Poslouchej

Scénář je odbytý a podceňuje inteligenci postav i diváků.

Osvěta plná emocí

V síti je film s cílem, který velmi umně dělá vše pro to, aby vyburcoval ke změně.

Poslouchej

Scénář, který do milostného dramatu zaplétá pomocí trapné nadpřirozené zkratky hororový thriller, postupně pohřbí všechny přísliby snímku.

V síti

Film je vystavěný tak, aby na divák působil hodně emotivně, a do detailů ukáže, jak na netu fungují predátoři.

Modelář je zmatená zpráva o Česku

Komedie s přesahem o dvou kamarádech s rozdílnými způsoby života, která se skrývá uprostřed této morální lekce, mohla stačit.

Tragická komedie Vlastníci pojednává především o nás

Film i ve své absurdnosti dokáže působit až mrazivě přesvědčivě – jako společensko-kritický portrét neschopnosti komunikovat, přijmout osobní zodpovědnost, poslouchat a respektovat druhé.

Dokument Dálava je intimní cesta po chybách a vztazích

Mareček sleduje osud jedné rodiny citlivě, neuspěchaně, bez soudu a pronikavě, právě i díky tomu, že jeho snímek těží z promyšleného tvaru a obsahu.

První akční hrdina aneb Jak dostat krátký film do kina

První akční hrdina je rozverná hříčka natočená s radostí. Je to komedie o filmovém fanouškovi a novináři v podání Jiřího Mádla.

Sólo pro křehkého pianistu

Citlivý portrét mladého argentinského pianisty, který hledá cestu ze sanatoria pro duševně nemocné.

Příliš mnoho utrpení Nabarveného ptáčete

Jako nabarvené ptáče se často cítí i malý chlapec, jehož rodiče ukryli před hrůzami války na venkov – a ony si ho tam přesto našly.

Národní třída: Povedený filmový portrét Rudišova rváče

Národní třída vyniká z letošní slabé úrody českého filmu zastíněné křídly Nabarveného ptáčete jako hořká tragikomedie o muži ztraceném ve společnosti, které odmítá rozumět.

Sommerová ve svém dokumentu vzdala lehkou poctu Jiřímu Suchému

Také tento dokument zobrazuje vybranou osobnost s úctou, obdivem, ne zcela objevně a formálně standardně.

Jaroslav Kučera zblízka

Jaroslav Kučera si zaslouží, aby se o něm vědělo, takže je dobře, že ten film vznikl.

Teroristka aneb Amorální moralita o důchodkyni se zbraní

Teroristka počítá, že venku žije dost důchodců naštvaných na dnešní svět, a podbízí se jim nesourodou fantazií.

Portrét dnešního manželství pohledem Hany Třeštíkové

Manželské etudy pro novou generaci fungují jako poučná antipohádka z reality.

Problémy prvního světa

Je dobré vidět začínající tvůrce a ocenňji, že čtyři krátky filmy se dostanou do kin.

Teroristka

Je to strašná amorální moralita, která není vůbec vtipná.

Manželské etudy: Nová generace

Generační výměna prospěla v protagonistech i ve tvůrcích.

Narušitel

Postavy se chovají strašně nelogicky a většinou jsou úplně blbý.

Hřejivé sólo pro Aloise Švehlíka

Jiří Mádl se vrací do kin jako režisér a scenárista s hřejivým příběhem o přátelství Na střeše, který opět ukazuje, ale zcela nevyužívá jeho filmařský potenciál.

Na střeše

Na to, co zatím letos máme za český hraný filmy, tohle je určitě nejlepší a ještě nějakou dobu bude. Pořád tam ale něco chybí.

Cena za štěstí

Vyústění celého filmu je absurdní. Chvíli je to drama, chvíli je to melodrama, když tam všichni brečí. A chvíli je to nechtěná komedie.

Pohádka Čertí brko hřeší nedotažeností svých nápadů

Nová pohádka Marka Najbrta Čertí brko je i přes svou politickou satiru pro kino málo výrazná.

Chvilky, snaživý film o bezradné holce

Scénář debutující režisérky Beaty Parkanové při své sympatické snaze o psychologický portrét jedné obyčejné ztracené holky vůbec šustí papírem.

Odvážné palce: Chvilky

Trochu to šustí papírem. Ale naštěstí hlavní roli má skvělá Jenovéfa Boková, na které film stojí.

Nehysterická zpráva o současné české žurnalistice

V přetrvávajících časech dezinformací a střetů novinářů s politiky přitom vstupuje jako vzácně vyklidněný, nehysterický příspěvek do debaty o současné zpravodajské i politické kultuře.

Odvážné palce: Kibera: Příběh slumu

Nechce emociálně vydírat, film chce být hrozně každodenní, což je na tom dobře.

Podraz místo historického dramatu

Jako by novinka chtěla vyprávět o všem – o lásce, politice, přátelství, cti, malých dějinách pod vlivem těch velkých, vlastenectví, vztahu otců a synů.

Hovory s TGM mají co říct, ale nefungují jako film

Martin Huba a Jan Budař vévodí 80minutové konverzaci mezi prezidentem Masarykem a spisovatelem Čapkem, která by lépe fungovala rozdělená na několik kratších, soustředěných epizod.

Civilní tragikomedie Chata na prodej se baví pozorováním svých postav

V titulní chatě na prodej se na jeden víkend setkává třígenerační rodina, někteří její členové více či méně proti své vůli a ne zrovna v nejlepší náladě.

Bohu žel je sympatický pohled na sympatické uprchlíky

Dokument s podtitulem Tato země není vaše přitom neskrývá svůj názor a snahu ukázat, že protimigrantská hysterie pramení z neznalosti a zbytečného strachu.

Nic jako dřív nabízí blízký pohled na perspektivy dospělosti

Dokument Nic jako dřív natočený jako lehké sociální drama přibližuje kraj i lidi, kteří málokoho zajímají.

Recenze: Mrazivá pouť od hraní na vojáky k politice

Příběh vzestupu jedné xenofobní party působí absurdně i mrazivě zároveň. Film z Branců totiž nedělá anomálii, nedémonizuje je ani nezesměšňuje.

Důstojný portrét morálního apelu jménem Palach

Robert Sedláček opustil provokativnost Českého století a natočil soustředěné, nesentimentální drama zkoumající, proč Jan Palach protestoval proti historii tak radikálním způsobem.  

Civilizační horor Domestik je audiovizuálním zážitkem

…stále víc odtržených od reality, v tomto filmu nemá šanci a diváky s nimi čeká sestup do pekel varovného civilizačního hororu.  

Recenze: Zimní road movie o konci dětské naivity

Režisér Olmo Omerzu se vrací k tématu střetu dětského a dospělého světa ve skromně příjemné zimní road movie Všechno bude.  

Odvážné palce: Hovory s TGM

Koncept fakt není filmový.

Odvážné palce: Domestik

O obsesi naprosto extrémního individualismu.

Odvážné palce: Všechno bude

Některé metafory jsou moc očividné, ale herečtí představité jsou velký objev toho snímku.

Recenze: civilní drama Na krátko. Všední dospívání v nefunkční rodině

Snímek dobře využívá motiv malých nůžek, s nimiž Jakub komunikuje se světem.

Odvážné palce: Zlatý podraz

A bohužel, ten film chce být asi všechno. Je tam romance, politika, sport, ale nic tam není pořádně.

Odvážné palce: Hastrman

Tak to začne být tak strašně směšné, že mi to připomnělo Stmívání.

Mečiar jako obraz všech populistů

Štáb sice expremiér pustil do své vily, ne však ke svým skandálům.

Odvážné palce: Prezident Blaník

Už za rok to nebude srozumitelný.

Slávek Horák: Svědomí každý nejsnáz ošidí

„Cítil jsem se jako sportovec, který hraje před domácím publikem,“ říká Slávek Horák o zahájení Letní filmové školy, na kterém se promítal jeho film Havel.

Hrám na stodvadsať percent, inak ma to nebaví, hovorí Juraj Loj

„Ako by išlo o sen, ktorý sa mi splnil skôr, ako som bol naň pripravený. Informácia, že si ma Agnieszka vybrala, ma zaskočila.“

Život léčitele Mikoláška by vydal na deset dramat, říká scenárista filmu Šarlatán Marek Epstein

„Vnímal jsem Mikoláška tak, že má dar. Ale protože to je chybující člověk, někdy mu to prostě vleze na mozek,“ říká Marek Epstein.

Vladimír Körner: Došly pásky do psacího stroje

„Vláčil ctil text, on i Miloslav Luther říkali, že nebudou točit, pokud nejsem na place,“ uvedl laureát Výroční ceny AČFK na LFŠ.

Nehraju historii, ale člověka, tvrdí britská herečka Hattie Morahanová. Září v Bez vědomí

„Scénář Bez vědomí je skvělý právě v tom, že osvětluje volby, které na člověka čekaly, když se střetla politika s rodinou,“ říká Hattie Morahanová.  

Do Samotářů se mě báli obsadit, vzpomíná herec Ivan Trojan

„Samotáři jsou chytrá komedie a humor je vždycky přidaná hodnota. A je to dobrý film,“ říká herec Ivan Trojan.

Svět je tak křehký, že ho může změnit jeden charizmatický umělec, říká režisérka Hollandová

„Šarlatán má v sobě určitou otevřenost. Má několik vrstev a vy si můžete vybrat tu, která k vám nejvíc promlouvá,“ říká Agnieszka Hollandová.

Chceme se podílet na řešení, říká o pokleslém chování na internetu režisér filmu V síti Klusák

„My znali čísla, ale když pak sledujete, jak to ti chlapi dělají, dotýká se vás to,“ říká Vít Klusák.

Svět filmařů je bizarní, myslí si režisér Martin Mareček

„Mým velkým úkolem bylo, aby i takto osobní film obsahoval univerzálie, hlavně co se týče vztahů s rodiči a dětmi,“ říká Martin Mareček.

Nominace na Evropské filmové ceny zakončila důstojné tažení, říkají tvůrci filmu Rekonstrukce

Snímek Jiřího Havlíčka a Ondřeje Nováka měl premiéru na prestižním festivalu v Locarnu, nedávno byl nominován na Evropskou filmovou cenu.

Trnkovy filmy jsou enigmatické – a to je dobře

Trnkův osud i tvorbu připomíná v kinech nový dokument, na němž se podílela také dcera Trnkova scenáristy Jiřího Brdečky, Tereza Brdečková.

Herci Udo Kier a Barry Pepper: Nabarvené ptáče je relevantní film

Do filmové adaptace známé knihy Nabarvené ptáče nalákal Václav Marhoul několik známých zahraničních herců – Barryho Peppera nebo Udo Kiera, se kterými hovořila Iva Přivřelová.

Olga Sommerová: Jiří Suchý je rodinné stříbro této země

„Miloš Kopecký o něm (Jiří Suchý) napsal, že je nedělňátko, dítko Štěstěny, když se narodil s takovým talentem. Dodávám – mnohovrstevným,“ tvrdí Olga Sommerová.

Václav Marhoul: Reprezentujeme Česko. Chci si to užít

Po pětadvaceti letech se do soutěže prestižního benátského festivalu dostal český film.

Zaráží mě, jak moc se od začínajících filmařů vyžaduje radikalita, říká režisér Tomáš Pavlíček

„Inspiraci jsem hledal u své vlastní rodiny a ukázalo se, že ty nejzajímavější situace pocházejí z chatového prostředí,“ říká režisér Pavlíček.

Zaráží mě, jak moc se od začínajících filmařů vyžaduje radikalita, říká režisér Tomáš Pavlíček

Režisér a scenárista Tomáš Pavlíček se ale v jednom žánru zavřít nehodlá.

Winter Road Movie with Boys and Flies

It’s a winter road movie and there are flies in it. Interview with Olmo Omerzu.

Je to mejdanovka o hledání svobody, říká o svém dokumentu King Skate Šimon Šafránek

„Zaujala mě knížka Prkýnko na maso jsme uřízli, její příběhy a fotky, které byly hodně autentické a bizarní, protože skejtový pravěk vypadá exoticky,“ říká režisér.

Potřebujeme debatovat o tom, jak mladé připravujeme na svět, říkají tvůrci dokumentu Nic jako dřív

„Pořád se divíme, že se společnost rozděluje, přitom se začíná rozdělovat už na školách,“ říkají Lukáš Kokeš a Klára Tasovská.

Dokumentarista Jan Gebert: Extrémní věci začali dělat normální lidi

„Já myslím, že je silnější bez obalu a zblízka ukázat, jak se ti lidé chovají, a nechat to na diváka působit,“ říká Jan Gebert.

Hokejový zápas s jinou kulturou. Dokument Letní hokej se vtipně zamýšlí nad vážným tématem

Rozálie Kohoutová a Tomáš Bojar přichází po FC Roma s filmem Letní hokej, dalším portrétem malého týmu, který vypráví víc o naší společnosti.
Přivřelová

Filmová publicistka spolupracující (nejen) s deníkem E15, Odvážný palec

Filmu se profesionálně věnuje od roku 2006. Jako externistka pravidelně píše do deníku E15, občasně i do deníků Právo a Lidové noviny a časopisu Film a doba, v minulosti přispívala do novin Pražský deník, časopisů Filmový přehled, Houser či na weby Filmweb.cz a Filmové revue NFA. Od roku 2012 vystupuje ve filmovém pořadu Radia 1 Odvážné palce. Od roku 2009 se podílí na obsahu webu a sociálních sítí Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, přispívá i do Festivalového deníku. Čtyři roky pracovala v redakci Filmových listů na Letní filmové škole, dva roky jako šéfredaktorka, v letech 2017 a 2018 editovala katalog LFŠ. Po gymnáziu ve Stříbře vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2015 je členkou výboru Sdružení českých filmových kritiků, patří i do FIPRESCI. Kromě filmů má moc ráda britské divadlo.